1975
Také Čs. derby 1975 mělo svou výraznou jedinečnost, stejně jako předchozí čtyři ročníky (1971 – Miroslav Šusta vyhrál jako jezdec i trenér hned v prvním roce trénování, 1972 – zvítězila žena v sedle, navíc s rekordním náskokem, 1973 – všichni tři první v cíli byli jedné stáje a od jednoho trenéra, 1974 – hromadný pád pohřbil šance jasného favorita): popáté je vyhrál Josef Šach, dvanáctinásobný žokej-šampión, legenda, kterou Jockey Club ČR ocenil titulem Žokej století. Vyhrál s koněm Veronal a bylo mu přitom pětapadesát let, stal se nejstarším vítězným jezdcem v historii našeho Derby! Mezi šestnácti aktéry nastupoval jako favorit Silvaner, i když předtím s Veronalem ve Velké jarní ceně těsně prohrál, avšak Veronal v čase 2:35,7 po boji o tři čtvrtiny délky odrazil útok outsidera Vinda a protože favorita pak odsunula klisna Lukrecia až na čtvrté místo, bralo tehdy pořadí prvních tří koní v cíli 21.680 Kčs za deset vsazených. Veronal, jenž pak byl jako první vítěz Derby zvolen i Koněm roku, přinesl již třetí triumf v řadě trenéru Jaroslavu Maškovi (o deset let mladšímu, než byl v tomto případě vítězný žokej...).
 
1976
Čs. derby 1976 završilo unikátní šňůru úspěchů trenéra Jaroslava Maška, který – znovu pro stáj Hřebčína Napajedla – sedlal již čtvrtého vítěze v řadě! Stal se jím hřebec Sudan, v jehož sedle navíc žokej František Huleš pátým triumfem vyrovnal rok předtím ustavený rekord Josefa Šacha. Mezi šestnácti koňmi na startu byl favoritem vítěz Velké červnové ceny Gamar, ale v žalostně pomalém úvodu jeho jezdkyně Miloslava Hermansdorferová marně čekala na vodiče a Gamar se pak musel tempa ujmout sám. To byla voda na mlýn druhého favorita, premianta z Velké jarní ceny Sudana, jehož zkušený žokej Huleš pak nabídnutou šanci beze zbytku využil, a spolu v čase 2:35,8 o dvě a půl délky porazili výbornou Victoriu Regiu – vítězku Jarní ceny klisen i Oaks a druhou ve Velké jarní ceně, Derby i St. Leger (v němž Gamar obsadil třetí místo).
 
1977
Rčení o tom, že Derby nevyhrává nejlepší, ale nejšťastnější, došlo naplnění v roce 1977. Osobností sezóny byl xaverovský hnědák Kento, jenž v tuzemsku nevyhrál pouze jednou – právě v Derby... To totiž získal šamorínský svěřenec podruhé v Derby vítězného trenéra Miroslava Šusty Bohatier, v jeho sedle také druhého triumfu v Čs. derby dosáhl maďarský žokej Józef Vás. Bohatier, syn prvního Šustova trenérského vítěze Derby z roku 1971 Hviezdara, zahájil klasickou sezónu později kvůli operaci klkání, postupně se sice jeho forma lepšila, avšak jasným favoritem Derby byl Kento. Ten se v cílové rovině ocitl na špici, avšak zkušený žokej Vás rozhýbával Bohatiera postupně, a pak teprve razantně udeřil. Zvítězil o délku a čtvrt v čase 2:35,4, Kento odrazil útok klisny Lymphe, jejímuž jezdci se však uvolnilo sedlo. Kento s žokejem Ferdinandem Minaříkem opanoval Velkou jarní cenu i St. Leger, ale triumf v Derby (jim oběma v bohatých kariérách) chyběl.
 
1978
Čs. derby 1978 přineslo největší překvapení v celé své dlouhé historii. Dostih měl být poměrně vyrovnaný a obecně se předpokládalo, že se konečně prosadí některý ze tří špičkových žokejů (Smolík, Minařík, Košťál), jimž triumf v Derby do té doby unikal. Ale vše bylo nakonec jinak a ze sedmnácti startujících zvítězil čtvrtý nejvyšší outsider Beller, jehož kvóta u totalizátoru byla 770:10! Vyhrál v čase 2:37,4 lehce o čtyři a půl délky a přinesl první velký úspěch stáji JZD Slušovice. Mladý jezdec Milan Klučka v Bellerově sedle dosáhl teprve třetího vítězství v kariéře, velikou satisfakcí pak byl tento triumf pro trenéra Františka Helda, několikanásobného překážkového žokeje-šampióna, jenž se v dubnu toho roku zranil v Bratislavě, což jej vyřadilo prakticky na celou sezónu. Ze SSSR importovaný Beller udržel solidní formu i v dalších startech a finišoval třetí v Ceně mítinku i v St. Leger, který vyhrál v Derby neúspěšný favorit Sapo.
 
1979
Čs. derby 1979 a první složité rozhodování žokeje Vlastimila Smolíka – Valdaj nebo Sparta? Smolík i trenér František Vítek byli úřadujícími šampióny a pro Derby měli k dispozici dva nejlepší koně. Ale zatímco trenér může do dostihu poslat vlastně neomezený počet svěřenců, žokej se musí rozhodnout jen pro jednoho. Málokdo pochyboval o Vítkově triumfu, ale Smolík byl pod velkým tlakem – nakonec zvolil klisnu Spartu, vítězku Jarní ceny klisen i Velké jarní ceny, a na Valdaje byl z Budapešti povolán rutinér Józef Vas. Obě největší hvězdy svedly velký boj a nakonec byl v čase 2:34,2 o hlavu úspěšnější Valdaj, syn amerického plemeníka Behistouna, vítěze Washington D.C.I., kterého zakoupil Hřebčín Napajedla v roce 1973 a jenž se pak osvědčil především jako vynikající mateřský otec. Józef Vas si připsal třetí triumf v této zkoušce, Vlastimil Smolík čekal na svůj první dál. Koněm roku však byla zvolena výborná Sparta, jež k předchozím dvěma klasickým triumfům přidala ještě Oaks.
 
1980
V Čs. derby 1980 se premiérového triumfu na scéně nejvýznamnější klasické zkoušky dočkal nejúspěšnější žokej její historie Vlastimil Smolík. Po celý průběh dostihu držel mírnou favoritku Latinu, dceru legendárního Masise, jež se narodila až po jeho smrti, uprostřed pole a v cílové rovině ji vybídl ke zrychlení, které bylo natolik silné, že napajedelská odchovankyně snadno minula všechny konkurenty a vyhrála za 2:36,8 o délku a tři čtvrtiny před další napajedelskou rodačkou Sulejkou. Cestou k Derby se svěřenkyně Františka Vítka vyhnula jarním klasickým testům, ale po červnovém úspěchu opanovala scénu. Vyhrála Oaks, pak silně obsazenou mezinárodní Cenu Prahy a nakonec St. Leger. Neprohrála jediný ze šesti startů a po právu byla, jako teprve druhý vítěz Derby v historii, zvolena Koněm roku 1980 – bez jedné desetinky třiadevadesáti procenty hlasů, což je dodnes rekord předmětné ankety, pořádané od roku 1970.
 
1981
V Čs. derby 1981 navázal žokej Vlastimil Smolík na rok starý triumf s Latinou a trenér Jaroslav Mašek na sérii čtyř vítězství z let 1973 až 1976. V souboji jeho dvou svěřenců vyhrál o délku napajedelský hnědák Nelson před korunní princeznou ročníku Lucinkou ze stáje Turf-klubu, další délku za ní finišoval favorit Macao, jenž předtím vyhrálo Velkou jarní i Velkou červnovou cenu. Syn východoněmeckého plemeníka Tuny, z jehož strany byl pravnukem famózního Nearca, Nelson zvítězil v čase 2:32,48 – v té době nejrychlejším od zavedení elektronické časomíry a startů z boxů. Na start St. Leger už se nepostavil, jelikož musel ještě před ním ukončit kariéru.
 
1982
Čs. derby v roce 1982 vyhrál už pošesté trenér Jaroslav Mašek, čímž překonal dosavadní rekord Josefa Cellera. Za špatného počasí se na hluboké půdě prosadil tmavý hnědák, a jeden ze dvou favoritů v té době dominantní stáje Hřebčína Napajedla, Cedros. V sedle s žokejem Milanem Klučkou, jenž si – už nikoliv coby elév – zopakoval onen nečekaný triumf s Bellerem z roku 1978, vyhrál lehce o pět délek před Flitem a vítězem Velké jarní ceny Vagrajem. Čas 2:39,67 vzhledem k těžkým podmínkám o ničem nevypovídal. Cedrosovi, synovi šestinásobného šampióna plemeníků v Polsku Mehariho, se ale v dalším průběhu sezóny na životní úspěch navázat nepodařilo.
 
1983
Čs. derby roku 1983 opanoval favorizovaný premiant Velké červnové ceny Taran ze stáje VV Zákupy, jeho žokej Vratislav Kubát i trenér Jaroslav Drlík získali triumf v tomto dostihu poprvé. Ostré tempo udal Pittsburgh, za ním cválali Taran a Visconsin. Trojice si vypracovala náskok, ale jediný Taran nasazenou rychlost vydržel a bez problémů se od soupeřů odpoutal. Zvítězil ve velice dobrém čase 2:32,96 s rekordním náskokem jedenácti délek před Pittsburghem ze stáje PP Šamorín, jenž nadělil dalších jedenáct délek stájovému kolegovi Török Kardovi. Taran byl synem vítěze Čs. derby 1970 a rekordmana dostihu Norberta, stejně jako jeho předchůdci v listině vítězů Derby se mu v další části klasické sezóny nedařilo, ale dokázal se prosadit v dalších letech jako starší kůň a později působil v roli plemeníka.
 
1984
V klasickém ročníku té sezóny byli výborní Redakta a Kleón, ale Čs. derby 1984 se stalo kořistí polských hostů, kteří po třiatřiceti letech zopakovali „doběh raz-dva“. Ve znamenitém čase 2:32,05 triumfoval Juror s populárním žokejem Mieczyslawem Melnickim o půl délky před Kojakem, sedm délek vzdálené třetí místo překvapivě obsadil zástupce stáje chuchelského učiliště Ekrazit. Juror byl výborným koněm, v Polsku vyhrál vedle řady dalších dostihů St. Leger a skončil třetí v Derby, posléze se dokázal umístit čtvrtý i v Preis von Baden či Preis von Europa a středoevropsky se výrazně uplatnil také jako plemeník.
 
1985
Čs. derby 1985 bylo posledním, které se konalo ještě před historickými tribunami – během odpoledne byla oceněna řada dostihových osobností, na plaketách a litografiích byly vyobrazeny právě budovy, jež se za pár dnů staly minulostí. Po dvou letech se znovu prosadila stáj VV Zákupy a trenér Jaroslav Drlík, v čase 2:33,4 vítězný Trocadero – jenž měl v sedle východoněmeckého žokeje Joachima Potempu – dosáhl prvního z devíti klasických vítězství pro šampióna plemeníků Scottish Rifleho. Sestava šestnácti adeptů Derby byla velice vyrovnaná a v cíli za Trocaderem obsadila tři délky vzdálené druhé místo klisna Whisky, jež opanovala Jarní cenu klisen a Oaks. Trocadero se pak neumístil v St. Leger, ale částečně se odškodnil, když dosáhl na těsné čtvrté místo za třemi zahraničními aktéry v kvalitně obsazené Velké ceně čs. turfu. V dalších dvou sezónách ještě nasbíral několik cenných umístění, ale vyhrát se mu již nepodařilo.
 
1986
V Čs. derby 1986, prvním z pěti, která se kvůli výstavbě nové tribuny běhala na chuchelské dráze levotočivě, zvítězil favorizovaný hnědák JZD Jílové Dynamit, kterého trénoval Ladislav Šilhavý. Dynamit nastupoval na start jako vítěz Velké jarní ceny, kterou opanoval se svým stálým jezdcem Milanem Hanákem, ale v Derby jej premiérově vedl žokej Vlastimil Smolík a v jeho sedle dosáhl svého třetího triumfu v Derby. Dynamit zvítězil v kvalitním čase 2:32,89 o dvě délky před polským soupeřem Ketgutem, ale krátce poté se zranil, do konce roku již nestartoval, a přišel tak o možnost ucházet se o Klasickou trojkorunu. Po vyléčení se na dráhu vrátil a stal se úspěšným překážkářem. Vyhrál např. Prvomájovou steeplechase v Lysé nad Labem, či Cenu Vltavy v Pardubicích a startoval také v jubilejním 100. ročníku Velké pardubické (kde byl po řadě předchozích vítězství dokonce druhým favoritem za Železníkem, ale v cíli skončil čtrnáctý).
 
1987
Rok 1987 byl nejúspěšnějším pro agilní stáj JZD Slušovice, jejíž koně tehdy trénoval Václav Chaloupka. V Čs. derby zvítězil jeho svěřenec Dox s populárním „Pepíčkem“, žokejem Josefem Dolejším – pro trenéra i jezdce to byl jediný triumf v tomto dostihu. Na startu bylo sedmnáct koní a vysokým favoritem byl progresivní napajedelský bělouš Chalcedon, který vynechal Velkou jarní cenu a k Derby zamířil po triumfech v Mírové ceně a především Velké červnové ceně. Ve finiši na něj však zbylo čtvrté místo šest délek za Falunem, jenž ale s odstupem délky a půl sledoval dramatický duel o vítězství. Ten nakonec rozdílem hlavy v čase 2:33,5 vyhrál Dox a stejně jako o rok dříve obsadil druhé místo polský host, jímž byl tentokrát Kirpan – syn stejné matky jako právě Ketgut, jenž usiloval o výhru v Derby 1986 proti Dynamitovi... .
 
1988
Jeden z nejslavnějších duelů v historii Čs. derby se odehrál roku 1988, v roce, kdy byla dotace dostihu zdvojnásobena na půl miliónu Kčs. Žokej Vlastimil Smolík se znovu, po devíti letech rozhodoval mezi klisnou a hřebcem z tréninku Františka Vítka a tentokrát zvolil hřebce. Exteriérově bezkonkurenčního syna vítězky Čs. derby 1980 Latiny, hnědáka Laténa, vítěze Mírové ceny a Velké červnové ceny, zatímco jeho znamenitá tréninková kolegyně, ryzka Arva ovládla Velkou jarní cenu a Cenu Turf klubu SSM na mítinku v Bratislavě. Na Arvu, napajedelskou rodačku, která však reprezentovala stáj PP Topolčianky, byl angažován žokej William Lord, Angličan, který dlouhodobě působil v Rakousku. Sázkovým favoritem byl, také díky Smolíkově přítomnosti, Latén. Měl ideální průběh a v cílové rovině byl včas na útočné pozici, zatímco Arva se v hloubi pole potýkala s kolizemi a propadala se. U distančního terče Latén převzal vedení, avšak v ten samý moment o několik délek zpět Lord Arvě našel volný prostor a začala mohutná stíhající jízda. Arva přepnula na nejvyšší obrátky a rychle Laténa dotahovala. V posledních metrech oba rozehráli strhující finále, v němž nakonec Arva v čase 2:35,48 o hlavu vyhrála, tři a půl délky za nimi zkompletoval „stupně vítězů“ pro trenéra Vítka Vokál. Kromě Velké jarní ceny a Derby opanovala tato výjimečná klisna i Oaks a St. Leger – po dvaatřiceti letech tu tedy byl další držitel Klasické trojkoruny a navíc poprvé klisna. Kůň roku 1988 byl jasný, potřetí se jím stal vítěz Derby. Excelentní dcera Scottish Rifleho Arva získala 90,3 procenta hlasů a odešla do chovu, její syn Arvan vyhrál v roce 1994 Slovenské derby.
 
V Čs. derby 1989 se počtvrté do listiny vítězů zapsali trenér František Vítek i žokej Vlastimil Smolík, když rok starou těsnou prohru Laténa pomstil další syn Latiny Lancelot. Startovalo patnáct koní a Lancelot v čase 2:32,6 o tři čtvrtiny délky zdolal favorizovaného vítěze Velké jarní ceny Santalina. Předběžným favoritem však měl být premiant z Velké červnové ceny Nikos, který ale nakonec kvůli zranění nenastoupil. V září pak lehce opanoval Velkou cenu čs. turfu právě před Lancelotem, jenž předtím obsadil třetí příčku v budapešťské Kincsem díj a v říjnu si pak připsal druhý klasický triumf, když (bez Nikose) jistě splnil roli top-favorita St. Leger. To bylo jeho poslední vítězství, v následné překážkové kariéře si připsal už jen několik umístění.
 
Čs. derby 1990, první po listopadových událostech a poslední, které se běželo levotočivě, sázkovými de facto spolufavority byli napajedelský Gimt a polský host Dandy, ten se však v cíli nevešel ani mezi prvních pět. Lehce o tři délky v čase 2:33,2 triumfoval hnědák Gimt, který přinesl trenérovi Jiřímu Jandovi první vítězství v Derby, zatímco Vlastimilu Smolíkovi již páté, čímž byl vyrovnán rekord žokejů Šacha a Huleše. Gimt po výhrách v Ceně Spojenectví zemědělců a venkova (předtím Mírová cena, dnes Memoriál dr. Frankenbergera) a Velké červnové ceně završil hattrick, vítěz Velké jarní ceny Centino skončil za Barnetem a Wimbledonem až čtvrtý, nicméně už předtím se neumístil ve Velké červnové ceně. Ve třech startech po Derby se Gimt, syn Koně roku 1976 Lincolna a sovětské klisny Gineja, který pro stáj Hřebčína Napajedla (případně K.p. Tlumačov-Napajedla) dosáhl posledního, třináctého vítězství v Derby, již neumístil a poté byl zařazen do chovu.
 
Vypjatou atmosféru Čs. derby 1991, premiérového před novou chuchelskou tribunou, ještě umocnil start dvou sovětských koní Seinera a Sporta, kteří – vzhledem k dosavadním mezinárodním úspěchům východních ekip – měli značný respekt. Vítězství ale zůstalo doma: postaral se o to napajedelský hnědák Lykeion, jenž startoval pod hlavičkou svého rodiště a německé majitelky Nicoly Ahrend. Až po střechu zaplněná tribuna nadšeně aplaudovala pátému vítěznému svěřenci Františka Vítka a rekordnímu šestému zápisu žokeje Vlastimila Smolíka do listiny vítězů, Lykeion triumfoval po boji o jednu a čtvrt délky před Seinerem v čase 2:32,8, šest délek zpět skončil třetí Severino. Předtím sice Lykeion po nepříznivém průběhu nedokázal naplnit roli favorita Velké jarní ceny, avšak potom vyhrál Velkou červnovou a kariéru korunoval triumfem v Derby. Byl to však vinou zranění poslední Lykeionův rovinový start, po několika letech se ještě objevil v jednom pardubickém dostihu na překážkách.
 
Čs. derby 1992 ohlásilo nástup nové osobnosti mezi rovinovou špičku. Stylem start-cíl vyhrál v novém rekordu dostihu 2:30,7 polský odchovanec v barvách stáje Zbrojovka Vsetín Barbakan s žokejem Stanislavem Koubkem a premiérový triumf v nejcennějším rovinovém dostihu získal nejen on, ale i trenér, do té doby především překážkových koní, František Holčák. Barbakan byl po čtvrtých místech z Velké jarní i Velké červnové ceny dosti přehlížen a zvítězil se sázkovou kvótou 204:10 jistě o dvě a půl délky před rakouským Zakinthosem, za nímž čtyři délky zpět zopakoval třetí místo z Velké červnové Winchester, první dva z onoho přípravného testu, vítězové jarních klasik Team Boy a Astra se neprosadili. Barbakan pak dalšího rovinového triumfu dosáhl až o rok později v Bratislavě a následně přešel na skoky. Tam se mu začalo dařit a v roce 1994 byl vyhlášen Nejlepším koněm na proutěných překážkách. Dostihovou kariéru ukončil v roce 2000 a byl zařazen do chovu.
 
Derby 1993, prvnímu v samostatném českém státě, nepřálo počasí a odpoledne propršelo. Na startu byli vedle domácí špičky tři hosté z Rakouska a jeden ze Slovenska. V cílové rovině se přes všechny soupeře přehnal progresivní reprezentant rakouské stáje Quo Vadis Hannex, teprve potřetí v kariéře startující svěřenec Gerarda Martina Manhattan Project a v čase 2:35,5 pod zkušeným polským žokejem Piotrem Piatkowskim dosáhl, v duchu svého jména přímo explozivního, pětidélkového vítězství před nejlepším domácím zástupcem, jímž byla klisna Ajanta, vítězka Jarní ceny klisen a Oaks, Kůň roku 1993. Bezmála tři délky za ní doplnil mezinárodní „stupně vítězů“ slovenský Arkendale Diamond. Anglický odchovanec Manhattan Project pak pokračoval druhým místem za nedostižným Zimzalabimem ve Slovenském derby a ziskem slovenského St. Leger. Po ukončení dostihové kariéry působil jako plemeník.
 
České derby 1994 dokázal vyhrát hnědák stáje 20th Century Progression, ačkoliv se do Derby málem nedostal. Při zpáteční cestě z Bratislavy, kde vyhrál Cenu trojročných žrebcov, se zranil a výpadek jej stál účast ve Velké jarní ceně. Ve Velké červnové se neumístil a až třetím místem v Ceně Mladé fronty se těsně kvalifikoval na start Derby. Tam k hlavním favoritům nepatřil, ale trenéru Tomáši Šatrovi se podařilo vrátit formu v pravý čas. Progression nakonec vyhrál v čase 2:33,7 jistě o jednu délku a kouč i úřadující žokej-šampión Karol Šarina získali své první Derby. Také Progression byl, stejně jako vítěz rok před ním, anglického chovu a také on do Derby nastupoval v pozici šesté sázkové šance. V dalším těsném doběhu finišoval druhý Baddelios o krátkou hlavu před českým odchovancem, synem vítěze Derby 1983 Tarana Garibaldim. Progression v červencovém Slovenském derby finišoval třetí a domácí suverenitu obhájil suverénním triumfem v zářijovém St. Leger. Po klasické sezóně jej skotský majitel Alex Gorrie přesunul zpět do Anglie, kde v dalších dvou letech absolvoval celkem devatenáct startů, z nichž tři, v handicapových dostizích, vyhrál.