Fotografie lze použít k publikování pro nekomerční účely (např. jako ilustrační obrázek ke článku) s uvedením zdroje (Archiv TMM nebo www.velka-chuchle.cz).
Ve dnech 12. a 13. srpna 2002 zasáhla závodiště ve Velké Chuchli povodeň, jež nemá v historii hlavního českého dostihového stánku obdoby. Chod závodiště byl zcela zastaven. Všech 150 zde ustájených koní se podařilo evakuovat a závodiště poprvé od konce první světové války zcela osiřelo. O úterním poledni se začala zaplavovat ulice Radotínská, k hlavnímu vchodu závodiště již nebylo možno se nijak dostat. Veškeré optimistické scénáře vzaly za své v noci z úterý na středu, kdy úhrn záplavy výrazně překonal stoletou vodu a závodiště bylo zaplaveno zcela. Celý prostor závodiště se změnil v jedno obrovské jezero, z kterého vykukovaly pouze špičky stožárů na vlajky. Postupně mizely reklamní tabule, posléze bariéry, dále výsledková tabule a nakonec i klusácká dráha. Parkoviště bylo pod vodou celé, stáje u Lahoviček voda pohltila nad míru zděných částí, dřevěné stáje na jižním okraji závodiště s celkovou kapacitou až devadesáti ustajovacích boxů nápor vody nevydržely a byly zničeny. Úplně pod hladinou se nacházely malý i velký paddock (prostory vedle tribuny, kde se při dostizích předvádějí koně divákům), ze kterého byly vidět jen horní půle vzrostlých stromů. Dolní stáje byly zatopeny do tři čtvrtin vchodových dveří, budova SOUz (jediné české specializované školy pro budoucí dostihové jezdce a ošetřovatele) zmizela pod hladinou až do výšky 1. patra. V sázkové hale tribuny voda dosahovala ke stropu přízemí (což původně nepředpokládaly ani ty nejpesimističtější odhady) – tzn. přes tři a půl metru od podlahy. Pod vodou byla i vrátnice hotelu, vážnice a další prostory. Voda se zastavila několik schodů pod restaurací v 1. patře. Silné proudy Vltavy a Berounky přinesly množství barelů a přepravek ze skladů Pražských pivovarů, naplaveny ale byly tuny různého materiálu a odpadu, a na protilehlou rovinu doputovalo dokonce několik rekreačních chatiček.
První povodňová vlna proběhla ve Velké Chuchli Vltavou o víkendu 10. a 11. srpna, tato voda se na závodiště ještě nedostala.
Pondělí 12. srpna: Dopolední tréninky probíhají naprosto normálně, hlavním tématem k rozhovorům mezi stájemi jsou události z předchozího dostihového dne 11. srpna v Mostě. Během odpoledne už ale zprávy z televize a rozhlasu varují: na Prahu směřuje dvacetiletá voda. Správa závodiště poskytuje trenérům seznam autodopravců pro transport koní, někteří již prozíravě pomoci využívají a odvážejí své koně pryč ze závodiště do bezpečí. Jiní situaci věnují jen minimální pozornost a zůstávají. Večerní informace o nočním příchodu první velké vlny potvrzují nebezpečí.
Úterý 13. srpna: Krátce po půlnoci skutečně do prostoru závodiště dorazí záplavová vlna, nejprve kanály pod Strakonickou ulicí (u startu na 1800 metrů). Vnitřek dostihové dráhy se takřka bleskově zaplňuje vodou. Ti, kdož jsou navzdory nočnímu času svědky této události, nevěřícně sledují rychlost postupu vodní masy. Je jasné, že ze stájí u lahovického oblouku musejí všichni koně okamžitě pryč. Krátce po rozednění se v metrové hloubce brodí - po chodníku podél cílové roviny – zbylí koně trenérů, kteří zůstali vzadu nejdéle.
6.00 - o zatopení závodiště poprvé informují jeho oficiální internetové stránky a jsou připraveny podávat on-line zprávy i nadále. O dvě hodiny později se však voda začíná dostávat do elektrických rozvoden a je nutné vypnout proud. Koně jsou odváženi od dolních stájí pryč ze závodiště do náhradních lokalit, zaměstnanci závodiště se snaží zabezpečit přízemí tribuny, kam sílící proud každou minutou rozlévá přibývající vodní hladinu.
9.00 - zaplavení závodiště v tuto chvíli dosahuje úrovně poslední záplavy z roku 1981, ale postup vody se nezastavuje, naopak roste. Staví se zátarasy kolem tribuny, avšak hladina stále stoupá a záhy už nelze projet ani Radotínskou ulicí k vlakové zastávce. Předpověď je upravována na padesátiletou vodu.
12.00 - je zcela zaplaven dostihový ovál (i oblouk u internátu, který skryla hladina jako poslední). Už se nahlas hovoří o stoleté vodě, nikdo si ji ale neumí představit. Horní stáje (naštěstí již bez koní) pozvolna mizí z dohledu. Voda dosáhla vstupu do sázkové haly, z druhé strany se plíží k vrátnici hotelu na tribuně, její postup po asfaltce je sledovatelný pouhým okem. Velkou Chuchlí do nepoledního šera a stálého silného deště zní evakuační sirény a poplašené ržání odvážených koní.
15.00 - odjíždějí poslední koně a centrální české závodiště se poprvé od první světové války ocitá bez svých čtyřnohých obyvatel. Na tribunu už se nelze dostat suchou nohou, je zatopen i paddock (prostor vedle tribuny, kde se koně předvádějí divákům před dostihem), pod vodu klesají horní stáje. Vltavská kaskáda vypouští stále více vody. Stoupá i Berounka a právě ona za několik hodin dokoná dílo zkázy. Na závodiště se žene největší přírodní katastrofa v jeho sedmadevadesátileté historii.
Středa 14. srpna: Ranní rozbřesk odhaluje tristní pohled, realitu, jež je úchvatná a strašlivá zároveň. V jindy živém a pulsujícím, teď nezvykle opuštěném a tichém prostoru se tají dech a mrazí v zádech.
6.00 – voda v přízemí tribuny dosahuje až ke stropu, nejsou vidět ani monitory, na kterých jsou při dostizích zobrazovány kurzy. Čili vážnice, šatny jezdců a sázková hala jsou pod třímetrovým vodním zámkem. Závodiště je jedním obrovským jezerem, ze kterého kromě topolů vykukují pouze konečky vlajkových stožárů, špičky horních stájí, střechy dolních stájí a střecha seníku. Paddock úplně zmizel, budova SOUz je zatopena do prvního patra. Podobný obrázek nikdo nikdy na centrálním dostihovém závodišti v České republice neviděl. Letecké snímky ukazují místo klasického dostihového oválu a přilehlých budov jen velkou vodní plochu. Všude kolem nic než voda.
15.00 - odpoledne dochází ke kulminaci, záplava se zastavila před restaurací Start a železničním přejezdem (sto metrů za úplně zatopeným závodištěm). K večeru začíná voda pomalinku, zatím takřka neznatelně, klesat. Je jasné, že druhá polovina sezóny, která měla začít za deset dní, je utopií. Utopií utopenou jezerem, jehož hloubka místy dosahuje až sedmi metrů. Nikdo neví, co se odkryje, až voda opadne.
Čtvrtek 15. srpna: Pokles hladiny pozvolna pokračuje, terasou nad paddockem se lze do prvního patra tribuny dostat suchou nohou. Jockey Club ČR se v nouzovém režimu stěhuje do náhradních prostor v Michli a horečně jedná, jak provizorně a kontinuálně zajistit dostihový provoz v ČR. Voda sice opadává, ale na hladině se nachází nespočitatelné množství naplavenin, sudy a přepravky z pivovarských skladů, živočišný i umělý odpad, na protilehlé rovině zakotvily dokonce chatky. Území, které opouští voda, začíná hlídat speciální jednotka Policie ČR. A není bez práce...
Pátek 16. srpna: Poprvé se dá dostat do přízemí tribuny, jež se změnilo v syrové katakomby. Žalostný pohled skýtá travnatá dostihová dráha, nyní plná kalu a odpadků. Dochází k prvotnímu obeznámení se s rozsahem škod, začínají úklidové práce, jsou adresovány první výzvy dobrovolníkům.
Sobota 17. srpna: Schází se první vyšší počet brigádníků k odklízení následků povodně, už jsou k dispozici i pracovní pomůcky a technika. V bahně pomáhají bez rozdílu lidé od koní i veřejnost.
Neděle 18. srpna: Ústup vody se zastavuje, protože jezero uvnitř dráhy nemá kudy odtékat. Na dostizích v Karlových Varech se dostihová veřejnost premiérově blíže seznamuje se situací ve Velké Chuchli, hovoří se o založení povodňového konta, jsou opakovány apely na dobrovolné pomocníky.
Týden od 19. do 25. srpna: V pondělí městské orgány povolávají bagr, a ten na dvou místech proráží koryto v klusácké dráze. První odhady celkových škod šplhají do desítek miliónů korun, přízemí tribuny je zničeno, příslušenství ve skladech není použitelné a jde na odpis. Proudy vody z hasičských hadic smývají nánosy bahna, nekonečný proces vyklízení rychle ubírá brigádníkům síly. Při vzpamatovávání se z povodně začíná závod s časem, bude třeba dát během podzimu vše do stavu, ve kterém následné zimní období nenapáchá další škody. V průběhu dalších dní vychází na denní světlo otřesná realita - dřevěné stavby a buňky u horních stájí jsou zcela zničeny a bude nutné je zlikvidovat, Některá z těchto stavení byla vodou dokonce posunuta ze své původní polohy až o desítky metrů. Zděné stavby jsou poškozeny hlavně uvnitř - vyvrácené dveře, vzedmutá podlaha, mokré zásoby krmiva a steliva, vše pod bahnem. Ač stojí, jsou pro svůj účel dočasně absolutně nepoužitelné. Buňky, které využívali zaměstnanci stájí, jsou převráceny a leží na úplně jiném místě závodiště. Zkáze neunikla ani tesko budova na parkovišti. Z té byla při povodni vidět pouze anténa a nyní je patrné, jak je celá stavba podmáčena a začíná se rozpadat. Uvnitř tribuny pokračují vyklízecí a úklidové práce, protože však ubývá brigádníků i sil, už je jisté, že optimistické předpoklady o termínu prvních dostihů nemohou být naplněny. Také se ukazuje, že škody jsou podstatně větší a musí se ze zaplavených místností likvidovat téměř vše až na holé zdi. Na skládku se tak odváží například i dřevěné obložení stěn, dveře a pravděpodobně se bude muset likvidovat i vzduchotechnika. Jedním z velkých problémů bude obnovení přívodu elektrického proudu do celé budovy, neboť právě v přízemí byl hlavní rozvod energie, přičemž se musí vyčistit každý jistič, zásuvka i vypínač, kterých je v tomto prostoru nespočet. Je zapojován nouzový přívodní kabel, který napájí alespoň nejdůležitější počítače, vysoušeče a světla tak, aby bylo možné postupovat v rekonstrukci co nejrychleji dále.
Pondělí 26. srpna: Jsou vyklizeny dolní stáje (od kterých před povodní odjížděli koně), z nejhoršího je vyčištěno přízemí tribuny. Pozornost a úsilí se nyní přesune ke stájím horním, jež byly mezitím zpřístupněny. V tribuně se připravuje zprovoznění kanceláří společnosti TMM a Jockey Clubu ČR, jenž se potřebuje do svých prostor vrátit co nejdříve, aby mohl opět plnit svou funkci řídícího orgánu dostihového sportu v České republice.
Navzdory záplavě se s maximálním úsilím podařilo zajistit konání dostihového dne 25. srpna, kdy se původně pražský dostihový program přesunul do Mostu. Tam byly odběhnuty významné dostihy Velká ceny Prahy a Velká cena českého turfu a ve druhé polovině září se na mostecké dráze, kde mimo jiné nalezla dočasný domov i většina koní z Velké Chuchle, uskutečnil také poslední klasický dostih roku St. Leger. Management Hipodromu Most se ke kritické situaci postavil velmi vstřícně a konstruktivně, čímž výrazně přispěl k zachování celistvosti dostihové sezóny 2002.
Závodiště Praha-Velká Chuchle oficiálně děkuje všem, kteří se přímo podíleli na likvidaci škod, zapůjčili zařízení, či dokonce pomohli finančně. Vyzdvihuje výbornou spolupráci s firmou Zepris, s jejíž pomocí a těžkou technikou byly odstraněny tuny odpadu. Poděkování patří také Policii ČR a Armádě za perfektní ochranu proti rabování a Obecnímu úřadu MČ Velká Chuchle za skvělou spolupráci. Dostihový provoz na chuchelském závodišti byl obnoven na jaře roku 2003.
Chuchle Arena Praha, s.r.o.
Radotínská 69/34
159 00 Praha 5